Nevíte někdo trochu podrobnější znaky jak odlišit splendens, imbellis, smaragdinu, sp. mahachai a případně další druhy od sebe?
Já jsem hledal na http://smp.ibcbettas.org/ A zajímá mě, jestli jsou i další viditelné znaky než barva skřelí a tečky na ocasních paprscích.
Jen pro úplnost opíšu, co jsem se dozvěděl na ibc:
splendens: červené nebo žluté skřele, bez teček na ocasních paprscích
imbellis: modré nebo zelené skřele, bez teček na ocasních paprscích
smaragdina: modré nebo zelené skřele, tečky na ocasních paprscích
sp. mahachai: modré nebo zelené skřele, bez teček na ocasních paprscích
Rozlišovací znaky ryb z druhové skupiny splendens
Re: Rozlišovací znaky ryb z druhové skupiny splendens
No tak já jsem rozhodně jel odlišování zásadně podle sekundárních tělesných znaků. Tj. samice břichatá, zakulacené špičky nepárových ploutví, mnohdy méně zbarvená a menší. Samec v mnoha případech sytěji vybarvený, konce nepárových ploutví do špičky, u některých typů barevné pro druh typické znaky sytější a výraznější, štíhlejší v těle /teda pokud to nebyl starej fotr jako jsem já/.
Mnohem větší kumšt je odlišovat pohlaví u skupiny coccina nebo u některých tlamovců...
Mnohem větší kumšt je odlišovat pohlaví u skupiny coccina nebo u některých tlamovců...
Re: Rozlišovací znaky ryb z druhové skupiny splendens
Nevím, jestli jsem se vyjádřil nepřesně, ale jde mi o rozdíly mezi druhy např: imbellis x smaragdina ne samec x samice
Re: Rozlišovací znaky ryb z druhové skupiny splendens
Mno, abych se ti přiznal, já jsem zrovna o tomhle moc nešpekuloval. Mnohdy jsou ty rozdíly řekl bych nepatrnné. Když jsem kdysi měl "frankovské" imbellisky, nebylo co řešit (a kdyby se tu u nás od té doby udržely, nebylo by asi moc co řešit i nadále). Když mi pak Slanina ve druhé polovině devadesátých let sehnal najednou imbellisky i smaragdiny, tak taky nebylo co řešit, protože zástupci obou druhů - resp. ty linie, co mi sehnal, byli jednoznačně barevně odlišitelní. Smaragdiny byly i v klidovém stádiu tmavší, nazelenalé, v dospělém věku trochu robustnější než imbellisky no a imbellisky - tedy ta linie, sice nebyly tak pěkně probarvené, jako ony frankovské, ale byly to bezesporu imbellisky.
Pak mi k tomu kluci (Martin Rose a Karel Zahrádka) z Thajska přivezli dva typy imbellisek. Jeden typ, který barevně plně odpovídal byly rybky, které si nechali nalovit na nějaké lokalitě od místní omladiny. Tahle linie imbellisek byla hodně světlá - byly to takové drobné bledule. Druhý typ koupili na nějakém trhu v Bangkoku a to byly zase velice pestře zbarvené rybky a podle mých tehdejších informačních možností odpovídaly typu nacházejícímu se tuším na Penangu.
Pro mne to byl tenkrát šlágr jako hrom, mít doma tři typy imbellisek. Já jsem si je pojmenoval po svém: první typ, pocházející od nějakého německého chovatele, co mi sehnal Slanina jsem označil jako "I", rybky z Bangkoku jako "II" a "bledulky" jako "III". Rozmnožil jsem všechno, ale "III" jsem si jen hejčkal pro udržování linie, "I" jsem jel dál, ale v menší míře (tehdy jsem dosáhl u odběratelů výkupní ceny 35,- á ks - 3 cm v délce těla) a "II" jsem nakonec dělal nejintenzivněji. Při stěhování na mlejn mi pak oba typy z Thajska padly a stěží jsem zachránil ten můj původní "I", kterej se mnou pak šel i do Zelenče. Tady bohužel těmhle rybkám nesvědčilo v nové pěstírně vůbec nic a ať jsem dělal co jsem mohl, během prvních čtyřech měsíců šly do pryč, i když se mi tu párkrát vytřely. Smaragdiny i Mahachaiky měly stejný osud, jako poslední mi tu vegetovalo pár kousků mahachaiek (myslím, že poslední, kdo je tu dokázal nejdéle udržet byl náš Petr) a jedno akvárko imbellisek, ze kterých nakonec zbylo to, co jsi odemne potom dostal když jsem musel zrušit ryby.
Tím vším jsem ti chtěl říci jednu jedinou věc. Vzhledem k tomu, že jsem se za posledních deset let věnoval více cichlidkám a hlavně pak skalárám a dalším činnostem, nezkoumal jsem podrobněji mezidruhové rozdíly svých chovanců skupiny splendens a dával jsem si v každé chvíli echt velké bacha, aby se mi nestalo, že by se jak jednotlivé linie imbellisek, tak i ostatní dva druhy nějak mohly vzájemně smíchat. A musím se přiznat, že mi i z takového pomyšlení tu a tam běhal mráz po zádech....
Ono bylo taky v těch dobách něco jiného nosit všechno v palici a mít k tomu jen pár knížek a ty informace, co člověk doslova chytal ze vzduchu. Dneska je situace naprosto jiná. Ryby mohu fotit a tudíž by se daly krásně uchovat veškeré potřebné informace na studium rozdílů, ale ryby jsou pryč. Jediné, co jsem jakž takž dokázal vyblejsknout když jsem si zčerstva pořídil foťák byl ještě ten zbytek imbellisek a pak v roce 2008 v Botanice (bohužel dost mizerně) i poslední zbytek Petrových mahachaiek. Docela se ale povedlo tření tvého páru imbellisek ve Viváriu na první Tomášově akci s rybama.
S postupem času a tím, jak se tu a tam vracím k občasným pracem na monografii bojovnic, se nejen tomuhle ožehavému tématu hodlám věnovat více do hloubky. Nejen proto, že mne to taky zajímá, ale i pro to, že chci namalovat od všech druhů i forem "ideály".
Ještě jedna maličkost. Jak už jsem napsal výše, vždy a za každých okolností jsem byl pečlivý, aby v žádném případě nemohlo nikdy dojít k jakémukoliv možnému promíchání výše uvedených druhů a typů. Právě proto je zajímavé srovnání prvního a třetího obrázku. Na prvním je B.imbellis typ "I" v mladším stádiu v Zelenči a na druhém stejný typ o dva roky později - plně dospělí jedinci. Povšimněte si u obrázku ryb z Vivária jednoho rozdílu. Ať dělám, co dělám, červená zbarvení v nepárových ploutví u ryb z Vivária nevidím....... I z toho vyplývá, že tyhle bettky v každé formě mohou měnit a asi dost radikálně svá zbarvení dle prostředí, ve kterém nějakou dobu žijí.
Pak mi k tomu kluci (Martin Rose a Karel Zahrádka) z Thajska přivezli dva typy imbellisek. Jeden typ, který barevně plně odpovídal byly rybky, které si nechali nalovit na nějaké lokalitě od místní omladiny. Tahle linie imbellisek byla hodně světlá - byly to takové drobné bledule. Druhý typ koupili na nějakém trhu v Bangkoku a to byly zase velice pestře zbarvené rybky a podle mých tehdejších informačních možností odpovídaly typu nacházejícímu se tuším na Penangu.
Pro mne to byl tenkrát šlágr jako hrom, mít doma tři typy imbellisek. Já jsem si je pojmenoval po svém: první typ, pocházející od nějakého německého chovatele, co mi sehnal Slanina jsem označil jako "I", rybky z Bangkoku jako "II" a "bledulky" jako "III". Rozmnožil jsem všechno, ale "III" jsem si jen hejčkal pro udržování linie, "I" jsem jel dál, ale v menší míře (tehdy jsem dosáhl u odběratelů výkupní ceny 35,- á ks - 3 cm v délce těla) a "II" jsem nakonec dělal nejintenzivněji. Při stěhování na mlejn mi pak oba typy z Thajska padly a stěží jsem zachránil ten můj původní "I", kterej se mnou pak šel i do Zelenče. Tady bohužel těmhle rybkám nesvědčilo v nové pěstírně vůbec nic a ať jsem dělal co jsem mohl, během prvních čtyřech měsíců šly do pryč, i když se mi tu párkrát vytřely. Smaragdiny i Mahachaiky měly stejný osud, jako poslední mi tu vegetovalo pár kousků mahachaiek (myslím, že poslední, kdo je tu dokázal nejdéle udržet byl náš Petr) a jedno akvárko imbellisek, ze kterých nakonec zbylo to, co jsi odemne potom dostal když jsem musel zrušit ryby.
Tím vším jsem ti chtěl říci jednu jedinou věc. Vzhledem k tomu, že jsem se za posledních deset let věnoval více cichlidkám a hlavně pak skalárám a dalším činnostem, nezkoumal jsem podrobněji mezidruhové rozdíly svých chovanců skupiny splendens a dával jsem si v každé chvíli echt velké bacha, aby se mi nestalo, že by se jak jednotlivé linie imbellisek, tak i ostatní dva druhy nějak mohly vzájemně smíchat. A musím se přiznat, že mi i z takového pomyšlení tu a tam běhal mráz po zádech....
Ono bylo taky v těch dobách něco jiného nosit všechno v palici a mít k tomu jen pár knížek a ty informace, co člověk doslova chytal ze vzduchu. Dneska je situace naprosto jiná. Ryby mohu fotit a tudíž by se daly krásně uchovat veškeré potřebné informace na studium rozdílů, ale ryby jsou pryč. Jediné, co jsem jakž takž dokázal vyblejsknout když jsem si zčerstva pořídil foťák byl ještě ten zbytek imbellisek a pak v roce 2008 v Botanice (bohužel dost mizerně) i poslední zbytek Petrových mahachaiek. Docela se ale povedlo tření tvého páru imbellisek ve Viváriu na první Tomášově akci s rybama.
S postupem času a tím, jak se tu a tam vracím k občasným pracem na monografii bojovnic, se nejen tomuhle ožehavému tématu hodlám věnovat více do hloubky. Nejen proto, že mne to taky zajímá, ale i pro to, že chci namalovat od všech druhů i forem "ideály".
Ještě jedna maličkost. Jak už jsem napsal výše, vždy a za každých okolností jsem byl pečlivý, aby v žádném případě nemohlo nikdy dojít k jakémukoliv možnému promíchání výše uvedených druhů a typů. Právě proto je zajímavé srovnání prvního a třetího obrázku. Na prvním je B.imbellis typ "I" v mladším stádiu v Zelenči a na druhém stejný typ o dva roky později - plně dospělí jedinci. Povšimněte si u obrázku ryb z Vivária jednoho rozdílu. Ať dělám, co dělám, červená zbarvení v nepárových ploutví u ryb z Vivária nevidím....... I z toho vyplývá, že tyhle bettky v každé formě mohou měnit a asi dost radikálně svá zbarvení dle prostředí, ve kterém nějakou dobu žijí.
Re: Rozlišovací znaky ryb z druhové skupiny splendens
Na tohle téma je článek v Der Makropode 2/2009: http://joomla.igl-home.de/images/igl/ma ... 202_09.pdf
BTW, nevíte odkud stáhnout německé verze tohohle časopisu? Ne, že bych uměl německy, ale těch přeložených čísel je žalostně málo.
POZN ADMIN: Komunikace na téma Der Makropode přesměrovány na téma: http://akvacz.eu/viewtopic.php?f=117&t=58&p=119#p119
BTW, nevíte odkud stáhnout německé verze tohohle časopisu? Ne, že bych uměl německy, ale těch přeložených čísel je žalostně málo.
POZN ADMIN: Komunikace na téma Der Makropode přesměrovány na téma: http://akvacz.eu/viewtopic.php?f=117&t=58&p=119#p119